Příběhy lektorek

S dcerkou jsem se pustila do znakování krátce po narození. Začala jsem asi s pěti nejběžnějšími znaky (mlíčko, ještě, hotovo, čepice, plínka) a pomalu jsem přidávala další. Byla jsem samozřejmě zvědavá, který ze znaků začne ukazovat jako první, a musím říct, že nezklamala. Když jí bylo asi 10 měsíců, začala pravidelně používat znak pro své oblíbené MLÍČKO, a když byla hodně hladová, tak pro jistotu obouruč :-) Několik týdnů pak trvalo, než přidala další pravidelný znak, ale vzpomínám si, že to mlíčko tehdy znakovala snad třicetkrát za den, takže můžu říct, že už v 10-ti měsících znakovala hodně :-) 

Mladší syn naopak znak pro MLÍČKO vůbec nepotřeboval. Nebylo to tím, že bych ho nekojila, ale když měl chuť na mlíčko, tak jednoduše vlezl mámě do výstřihu, takže znakovat nepotřeboval. Jeho prvním znakem, který poprvé udělal rovněž asi v 10-ti měsících, byl znak pro BÁC, který si navíc vymyslel úplně sám. Měl zkrátka od mala jiné priority než jeho sestřička.

Nějakou dobu měl například velmi oblíbený znak pro SPRAVIT. Není divu, za den toho stihl rozbít docela dost, takže jsme se doma na toto téma docela často bavili. Stejný znak používal i pro slovo PRACOVAT, například když jsme si povídali o tom, že je táta v práci. Jednou v noci se tehdy asi 15-měsíční syn vzbudil na kojení, vzala jsem ho k nám do postele a on si všiml, že tátova postel je prázdná. Byla zrovna sobota a manžel si odskočil na jedno pivo. Ale Vašík v tom měl jasno - řekl táta a ukázal mi znak pro PRACOVAT. Co jiného by taky táta dělal, když není doma? :-)

Příběhy maminek

Do kurzu Znakujeme se zpěvem a hrou jsme začaly chodit v 9 měsících. Zpočátku jsem nevěřila, že by tak brzo začala malá znakovat. Ale musím říci, že po týdnu už uměla první znak a pak jsme chodily každý týden a ona toho uměla více. Některé znaky si sama vymyslela, takže než jsem někdy přišla na to, co mi chce vlastně říci, tak mi to chvíli trvalo. Dnes už máme rok a malá si osvojila pár znaků, které používá stále dokola, když mi chce něco sdělit. Myslím, že jí to prospělo - začíná už i pomalu mluvit, což moc dětí v jejím věku neumí /má 13 měsíců/. Denně jí pouštím cd s medvídkem BeeBo a je naprosto šťastná. Když chce cd pustit, prostě přistoupí k věži a zmáčkne tlačítko nebo ukáže.
                                                                                                                                                (Petra a Barča – 13 měsíců)

Mám dvě děti (Vašíka 3 a 1/4 roku a 9-ti měsíční Bětušku) a u obou jsem se rozhodla na základně zjištěných informací (pročtení výzkumů z Ameriky i referencí maminek z Olomouce) pro znakování. Musím říct, že výsledky mě velmi mile překvapily. Malý Vašík začal sám znakovat asi v devíti měsících, brzy potom, co jsme to začali zkoušet. A na řadě věcí jsme se krásně domluvili mnohem dříve, než ovládal všechna slova. Nejvíc jsme využili znak JEŠTĚ a HOTOVO. Dorozuměl se krásně i s prarodiči. Mluvit začal asi v roce a myslím, že díky znakování měl o mnoho bohatší slovní zásobu než ostatní děti na hrišti i jinde. Já jsem byla moc ráda, že si dobře rozumíme a ne že pouze hádám, na co se dívá či co chce. S Bětuškou jsem začala znakovat skoro od narození a jako první ukazovala asi v sedmi měsících znak pro MLÍČKO (kojení). Nyní znakuje HOTOVO,  JEŠTĚ a začínáme se zvířátky a oblečením. Je na ní vidět, jak se jí znaky líbí a že vždy už čeká, co hezkého jí budu ukazovat. Ráda vše napodobuje a vesele se znakům směje. Znakování bych z vlastní zkušenosti doporučila všem maminkám a jejich dítkům.
                                                                                                                                                                                            (Ivča, Vašík a Bětuška)